E-mail: veronika_foglova@ladymail.cz
 
 
 

Řepík lékařský

ŘEPÍK LÉKAŘSKÝ - AGRIMONIA EUPATORIA L.

1) Čeleď růžovitých - ROSACEAE.
2) Řepík je trvalka dorůstající běžně třičtvrtěmetrové výšky. Má krátký dřevnatějící oddenek a přímou, jen ve spodní části olistěnou, chlupatou lodyhu. Listy jsou přetrhovaně lichozpeřené, místy podlouhle vejčité, pilovité, na rubu stříbrošedě chlupaté. Květy mají jasně žlutou korunu, jsou asi 1 cm velké a uspořádány jsou do klasovitých hroznů. Kvete od VI do VIII, plodem je ostnatá nažka.
3) Řepík je poměrně rozšířenou bylinkou suchých luk, mezí, křovin, houštin a rumišť; dá se však i dobře pěstovat.
4) Předmětem sběru je obvykle kvetoucí nať - HERBA AGRIMONIAE sbíraná obyčejně od VI do VIII.
5) Droga obsahuje především katechinové třísloviny, méně elagových tříslovin. V nati nacházíme též gallotanin. Dále jsou tu triterpenové sloučeniny, jako např. kyselina ursolová. V droze nacházíme též poměrně vysoký obsah kyseliny křemičité, silicinamid kyseliny nikotinové, železo, organické kyseliny, např. kyselinu askorbovou, cholin, flavonoidy, hořčiny a malé množství saponinů.
6) Působí jako stimulans činnosti žlučníku, jaterní detoxikans, zlepšuje metabolismus tuků a cholesterolu, při žaludečních vředech, jako stomachikum, vulnearium, antiflogistikum, obstipantium, dermatologikum, antiskorbutikum, antianemikum, antirevmatikum, účinkuje na slezinu, při cirhóze jater, hexenšusu, jako tuberkulostatikum (krční uzliny), adstringens, při rozšíření srdce, emfyzému plic, křečových žilách, působí na ledviny, močový měchýř, bércové vředy, při bronchitidě, únavě, abscesech jater a plic, jako kancerostatikum (střeva), při angíně, účinkuje na dvanáctník a obtíže při močení, spasmolytikum, hepatikum, při bolesti v krku a zánětu krku, gargarismum, na plíce a hlasivky.
7) Nálev, odvar.
8) Řepík mohou užívat i těhotné a kojící ženy, není toxický a neznáme žádné výraznější nežádoucí účinky po jeho aplikaci. Je vhodný pro dlouhodobé podávání.
Je rovněž mimořádně vhodný pro samostatné podávání, ale osvědčil se rovněž do směsí. V jaterních indikacích jej kombinujeme s vlaštovičníkem, zemědýmem, pampeliškou, čekankou, s květem růže, se semenem ostropestřece mariánského, pelyňkem pravým nebo pelyňkem černobýlem a měsíčkem. Pro zevní aplikaci je mimořádně vhodná kombinace s kořenem kostivalu nebo s natí kokošky.