E-mail: veronika_foglova@ladymail.cz
 
 
 

Šalvěj lékařská

ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ - SALVIA OFFICINALIS L.

1) Čeleď hluchavkovitých - LAMIACEAE.
2) Šalvěj je vytrvalý polokeřík dorůstající běžně kolem 20 - 25 cm, ojediněle bývá i vyšší, zejména v teplých oblastech. Ve spodní části rostlina dřevnatí. Lodyha má čtyřhranný průřez, lodyžní listy jsou vstřícné, podlouhle kopinaté, velmi jemně vroubkované. Lícní stana listu je hladká, rubová pak je vrásčitá. Mladé lístky jsou našedlé a plstnaté. Dvoupyské, obyčejně fialové květy tvoří chudé lichopřesleny. Kvete v VI a VII, plody jsou vajíčkovité hladké tvrdky.
3) Šalvěj je pěstovaná rostlina, která má ráda teplé a suché podnebí, slunečnou polohu, výživné a propustné půdy.
4) Předmětem sběru a použití je list - FOLIUM SALVIAE. V lidovém léčitelství se někdy používá celá nať - HERBA SALVIAE.
5) Droga obsahuje silici s thujonem, cineolem, kafrem, borneolem, dále katechinové třísloviny, pseudotřísloviny, triterpeny, hořčinu carnosol, diterpenové hořčiny abietanového typu, lakton salvin s fytoncidní účinností, saponiny, pryskyřičné látky, vitamíny skupiny B a látky podobné ženskému hormonu estrogenu.
6) Působí jako antihydrotikum, gynekologikum, fytoncidum, dermatologikum, gargarismum, spasmolytikum, roborans celého těla, hepatikum, emmenagogum, tuberkulostatikum, karminativum, obstipantium, antiflogistikum (hrtan a ústní dutina), antidiabetikum, cholagolum, hemostatikum (dásně) a expectorans. Používá se v klimakteriu, zabraňuje mrtvici, při angíně, bolestech v krku, zápachu z úst, pásovém oparu, staré a unavené pokožce, nemocech míchy a žláz, povzbuzuje chuť k jídlu, při obrně, hnisání zubů, bodnutí hmyzem, uvolnění zubů, padání vlasů, plísni a slabých nervech.
7) Tinktura, lihovodný roztok, nálev, sedací koupel, bylinný ocet, vinný nálev.
8) Předávkováním by mohlo dojít ke vzniku pseudoepileptického záchvatu. Je vhodná ke kombinaci do směsí, zde však dbáme na to, aby předepsanou formou nebyl odvar, neboť v něm účinnost šalvěje rychle klesá.